Babky kořenářky to neměly v některých dobách právě jednoduché. Někdy byly nesmírně váženy pro své umění a moudrost a některá doba jim natolik nepřála, že mnohdy skončily na hranici jako čarodějnice. Dnes už snad toto nebezpečí nehrozí.
· I když, kdo ví.
· Kolikrát se člověk některým rozhodnutím EU nestačí divit.
My však budeme optimisty a nadšeně se pustíme do bylinkářství. Při každém píchnutí nemusíme pak utíkat hned do lékárny a soukat do sebe chemii. Bylinka, která rozhodně nesměla žádné kořenářce chybět, byl samozřejmě heřmánek. Někdy se může stát, že si nejsme docela jisti, jestli ty žlutobílé kvítečky skutečně pravým heřmánkem jsou. Pokud ho nepoznáte podle vůně, můžete jeden kvítek rozpůlit. Pokud je uvnitř dutý, je to heřmánek. Rostlina rmen, která je mu velice podobná, má lůžko plné.
Udělejte si zásoby jen do další sezóny
Heřmánek můžete v podstatě sbírat většinu roku (kromě zimních měsíců). Je nutné vyhledávat pouze čisté lokality, které nejsou znečištěné žádnými továrními emisemi a ani silniční dopravou. Od průmyslových oblastí by tedy měla lokalita být alespoň dvě stě metrů. Sbíráme jen bylinky zdravé, plně rozvité a nenapadené žádnou plísní. Nejúčinnější heřmánek bude, pokud při jeho sběru dodržíte několik nezbytných zásad. Tyto zásady ale platí většinou pro všechny léčivé byliny.
o Nadzemní části rostliny se sbírají za suchého počasí kolem poledne.
o Větší sílu budou mít, pokud si vyčkáte, až bude dorůstat měsíc.
o Na podzemní čísti vyrazte buď brzy ráno nebo pozdě večer.
– Tady je zase ku prospěchu počkat si na novoluní.
Rostliny se ukládají do košíků nebo plátěných a papírových sáčků. Suší se při teplotě kolem pětatřiceti stupňů celsia. Rozhodně se nedoporučuje sušit si zásoby na několik let. Přírodní lékárna se obnovuje každým rokem. Delším skladováním ztrácejí bylinky na síle.